Místo jako stvořené pro odpočinek, dlouhé procházky a snění o promluvách dávné minulosti, která zde prostupuje do současnosti. Jemné a poetické dotyky se tu střídají s atributy moderní doby.

- na březích říčky Senice rozkvétají žluté blatouchy, zákoutí senických samot s rozkvetlými hrušněmi a jabloněmi připomínají tvář Valašska z dob dávno minulých.

- zvlněné kopce s pasoucími se stády krav a ovcí zvou k procházkám. Spatříme stráně s valašskými jalovci, narazíme na hustý porost kapradí, budeme míjet kupky sena a osvěžíme se vodou z Chladné studánky.

- na mezích září do dálky rudé šípky, mohutná lípa u chalupy je jako žlutý plamen, který náhle vyšlehl ze země. Koruny stromů přestávají bránit ve výhledu do senického údolí.

- příroda ztichla, všude kolem jen bílé pláně a tmavé lesy. Do kopců se na dlouhé vycházky vydávají běžkaři, na svazích se míhají pestré kombinézy lyžařů.